Stránky bez přístřeší
  
Úvodem

Kdo jsou

Historie

Příběhy

Pomáhej

O krizi

Názory

Statistika

Organizace

Zákony

Videa, fota

Závěrem

Autor





Jan 14,6:
Řekne mu Tomáš: "Pane, nevíme, kam jdeš. Jak bychom mohli znát cestu?"

Ježíš mu odpověděl: "Já jsem ta cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne."






CO NA TO HISTORIE?

Pokud chceme zjistit cokoliv z historie, je třeba ptát se rodičů, starších lidí, hledat v historické literatuře. Sem zřejmě patří kroniky a jiná dostupná historická literatura. Kroniky zachycují stav různých měst v rozičných dobách. Zachycují zejména stav obce, složení obyvatelstva, hospodářství, a historicky důležité události. Málokdy pravděpodobně popisují problém bezdomovectví. Dobře zpracovaným historickým dokumentem je například Bible. Informace z ní jsou dispozici, dívá se na lidi bez domova z několika úhlů pohledu. Ale k tématu...

Bible je historiky uznávaný pramen. Zachycuje odobí zhruba 8.000 let. Je možno z ní čerpat důležité informace. Napříklady novozákonní část biblických spisů poukazuje na to, že bezdomovec patří do skupiny vyloučených osob, spoléhající na milosrdenství lidí a žijící z jejich nadbytku. Bible nabádá lidi, kteří jsou v lepším postavení, aby nuznému prokazovali pomoc. Nový zákon nepřímo dělí lidi na nevěřící (ti co slyšeli a srdcem přijali zvěst - t.j. uvěřili), ty, kteří neslyšeli (neoseté pole), a ty, kteří odmítli. O těch, kteří odmítli se dále nezmiňuje. U těch, kteří měli možnost slyšet, ať už se jednalo o nemocně, či jiné sociálně postižené jedince, se při zvěstování jména Ježíš zjevuje "sláva Boží" (milosrdenství Boží, Nový zákon hovoří o zázracích). Cílem těchto zázraků má být darovaná víra chudému, změna života, a svědectví okolí o tom, že Bůh je živý. Pokud se týká věřícího člověka bez domova, je jako člen rodiny a patří do církve. Novozákonní církev dochází dokonce k vyznání: "Všechno měli společné". Ale: "Každému se přidělovalo, jak kdo potřeboval". Hrála zde roli potřeba.
V případě zázraků jen víme, že se děly v hojném množství, a to, jak už bylo řečeno, zvláště při sociálně postižených lidech. Ať už to bylo v době, kdy žil Ježíš, nebo v době, kdy žili apoštolové. K získání Boží této milosti byla ovšem potřeba víra.

Historii našeho národa nemám zpracovanou. Je jisté, že zde lidé bezdomova byli. Pokud se jedná o život před první světovou válkou, vycházel bych z předpokladu, že lidé žili více na vesnicích. Z historické literatury je možné vyčíst, že mezi lidmi existovala komunitní soudržnost a solidarita, že si pomáhali navzájem. Velmi dobře se znali, často znali navzájem své rodiné události. Nebyla dnešní doprava (vlaky, autobusy, auta), lidé cestovali pěšky, případně kočárem. Elektrika ještě nebyla zavedená, lidé byli více závislí na zemědělství. Jednalo se od dobu Rakouskouherska, mluvilo se německy, čeština nebyla úřední jazyk. Pokud na vesnici byl člověk bez domova, lidé o něm věděli. Již byly vedeny kroniky, ale v kronikách se zaznamenávaly významné události celé obce, o lidech bez domova se mi nepodařilo informace najít.
První světová válka přinesla velkou krizi pro naše země, i okolní národy. Dovedu si představit, že sociální problematika o tuto skupinu lidí šla stranou. Lidé byli postiženi mnohem významěnjšími sociálními problémy, než měli lidé bez přístřeší. Sociální nespravedlnost, hlad, nebezpečí, smrt v rodině řádili téměř všude. Tato těžká doba dopadala na celou spoločnost, nedovedu si představit, že by v této době existovali záznamy o lidech bez domova. Vyhnanců, bezdomovců i utečenců bylo mnohem více. Můžeme říci, že žijeme v době, ve které máme čas tyto problémy rozebírat. Máme se tedy po hmotné stránce a stránce bezpečí dobře. Mezi válečné období přineslo na chvíli naději, ale přišla opětovně další válka.
Pokud se týká první poloviny 20. století, čerpám z informací, které jsem sám slyšel, kterým věřím, které jsem ale neověřoval: "Stalo se v jednom nejmenovaném městě, že vyhradilo pozemek v neobývané části za městem. Zde si lidé bez domova mohli postavit domky z vepřovic." No - zřejmě nebylo třeba mít stavební projekt, v dnešní době by to neobstálo...?
Poté již jen tyto informace. Za doby vlády komunistické strany byli bezdomovci více po ubytovnách. Určitou roli zde hrál zákon, který stanovoval, že pracovat musel každý, a to pod pohrůžkou vězení. Člověk bez práce byl postihován za příživnictví, tento čin byl postihován i odnětím svobody.

Pospolitost Izraele, další historický pramen - STARÝ ZÁKON. Tato historická literatura vykazuje jedno svědectví, kdy k záchraně města došlo prostřednictvím lidí bez domova. Přívětivost Boží vůči bezdomovci je zaznamenána v nařízení, který měl zachovávat každý občan židovského národa. A to ve větách: "Dej bezdomovci víno, a hynoucímu kvasný nápoj, ať zapomene na své trápení." (Přísloví). Bezdomovci zde patří zbylé plody našeho sadu, pole naší práce ... to vše v doporučení "Nepaběrkuj když sklízíš, to co na poli zůstane, bude patřit ... také bezdomovci" (Deuteronomium) Byl určen rok, kdy by lidé bez domova mohli brát podíl výsledku práce pracujících. To bylo zorganizováno tak, že pracující majetní lidé měli s desetinou své úrody na podzim vejít do bran Jeruzaléma a tam s bezdomovci a chudým jist. (Deuteronomium). A nakonec v knihách Prorockých (Izajáš) je bezdomovec, vdova a sirotek uveden jako nejpotřebnější. Doslova je uvedeno, že Bůh je ochráncem těchto lidí..

"Založením těchto stránek jsem motivován mou zálibou, informacemi ze studia VOŠS Ostrava, zkušeností z práce v domově pro lidi bez přístřeší, a vírou v principy Bible." (aktualizováno v březnu 2016)







¨
Datum poslední editace: 21.02.2018   Editovat