Stránky bez přístřeší
  
Úvodem

Kdo jsou

Historie

Příběhy

Pomáhej

O krizi

Názory

Statistika

Organizace

Zákony

Videa, fota

Závěrem

Autor





Jan 14,6:
Řekne mu Tomáš: "Pane, nevíme, kam jdeš. Jak bychom mohli znát cestu?"

Ježíš mu odpověděl: "Já jsem ta cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne."




ZÁVĚREM

Rád bych řekl závěrem, co jsem nestihl ukázat. Co to je? Nestihl jsem se zde vyjádřit o kompetencích potřebných k dobrému zvládání života. Myslím tím třeba matematiku - zvládání jednoduchého domácího rozpočtu, domácí dovednosti, smysl pro hygienu, smysl pro dobrý vztah k okolí, k úřadům, kladný vztah k pořádku, zodpovědnost, životní zkušenosti, a další.

Neřekl jsem, že to, že něco z toho umíme, nás na 100 procent nepředurčuje k tomu, že nepadneme do oné skupiny lidí, která je na těchto stránkách zmíněna. Také to, že když tam nepadneme, neznamená, že jsme lepší, než ti ostatní - třeba v těch kompetencích. Také to, že když tam padneme, ještě neznamená, že jsme horší, než ti co tam nepadli. Vůbec to, že někdo je mezi ekonomicky stabilními občany, neznamená, že žije morálně správně a není ohrožen. Nakonec to, že někdo žije mezi bezdomovci, nemusí vypovídat o tom, jak bude jeho život vypadat dál. Vše se může změnit, proč?
Tak nějak to tuším, i tomu věřím. ("Jinak bych to tu nepsal"). Věřím třeba tomu, že stále platí přísloví starých lidí, vychovaných ve válce: "Modli se a pracuj, pán bůh ti pomůže." Osobně mi to zní, jako vyrovnaný názor. Za prvé se v něm zmiňuje víra, za druhé práce. Práci člověk bez domova práci většinou nemá, a není schopen zpočátku nějakou dobu pracovat. Víru však získat může a zpravidla je k tomu v této situaci blízko. Zpravidla není méně důležitá než práce. Rozhoduje o naší motivaci, rozhoduje o tom, jak člověk bude žít, navíc ji lze budovat v skrytě v srdcích lidí. Pokud modlitbou, poučením, změnou svých postojů, najdeš novou motivaci ve svém životě, máš na začátek vyhráno. Pokud se ti podaří uniknout z pesimismu a beznaděje, příprav se na další krize.. Ovlivnil jsi milý člověče to, jaké životní zkušenosti jsi měl v dětství? Nebo to, co tě v životě potkalo? A když, nakolik procent? To, co nám vždy dobře prospívalo, byla dobrá reakce na životní situace: tichost, ochota naslouchat, pokora, víra, věrnost, úcta, i poslušnost, a mnoho dalších dobrých reakcí (či snad charakterových vlastností). Abychom se na (ne)příznivé situace naučili správně reagovat, je dobře s nimi počítat, a zaujímat k nim správný postoj, hledat proč nás postihly, jak často přichází, jak jim čelit (toto je nesociální, ale ode mne rada). Uč se modlit, včas. Pakli je prožiješ, ale tvůj postoj bude špatný, přinesou tvé reakce špatné ovoce.

K tomu tedy nakonec - Potud rozumně, a odtud nerozumně. Vyslovím domněnku, že mnohé věci jsme nezískali na základě našich schopností, ale z milosti. Zkrátka jsem dostali o něco více, nebo méně, než ti druzí. Ocitáme se na poli hypotéz, na r o v i n ě v í r y . Píši to zde proto, neboť vím o lidech vyprávějících, že milost je možné získat, získat ji více. K tomu, aby si mohl znovu pracovat a povstat, potřebuješ milost k vnitřní změně, milost k životu. Naděje, že ta mnohá dobra, které máme doteď, s námi zůstanou, je VELMI VRATKÁ. Lidé si laciného štěstí neváží. Pokud jsi na pochybách, a potřebuješ inspiraci, zkus modlitbu. Říká se: "Blaze je chudým v duchu, neboť jejich je království nebeské." Neuvažuj proto příliš složitě. Zauvažuj nad příběhem Ježíše Krista, který zemřel na kříži ty, kteří to přijmou. Bible v novém zákonu nám říká, že milost se získává pohledem na utrpení kříže. Zkus toto štěstí, poté jeho inspiraci (slova Ježíšova dávají inspiraci).

V závěru jsem uvedl, co považuji za důležité. Nezbývá se než rozloučit. Přeji vám další dobro, a tolik milosti, kolik jsem mohl přijmout i já. Autor






Editace proběhla: 22.02.2018, Editace proběhla: 05.04.2018   
Datum poslední editace: 05.04.2018   Editovat