Zanedbanost lidí bez domova - fobie
OBCASNIK Byla neděle, listopad 30, 2014, 19:26 Je už dost zima, je listopad 2014. Jedu večerní tramvají ze školy. Tramvaj trochu topí, díky i za to málo. Moje desetiminutová jízdenka stačí, abych dojel trasu z Rektorátu VSB do Svinov Mosty. Hned na další zastávce jsem svědkem jedné události: Do tramvaje vstupuje řidič vozu a oslovuje cestujícího: "Máte lístek?" .. cestující muž v modré bundě neodpovídá, nebo snad nemá... "Tak prosím opusťte vozidlo!" dotyčný odchází. Jedná se o muže středních let, středně vysokého, zarostlého plnovousem a delšími černými vlasy. Do tváře mu nevidím. Klopí ji k zemi tak, aby do ni nebylo vidět. Je zhruba 3 metry ode mne, opilý se mi nepozdává. Na dálku mohu sledovat spíše zanedbaný vzhled. Řidič čeká, než muž vystoupí z vozu. Poté nasedá do kabiny, a tramvaj se dává do pohybu. Ze zážitku jsem částečně šokovaný. Ta přísnost mne zaráží. Ještě stále máme mezi sebou lidi, kteří jsou v tísnivé situaci. S naším přístupem k pomoci je to také odlišné. Někdy se mi zdá, že bojujeme proti lidem. Kdo by si byl pomyslel, že budeme CÍLENĚ kontrolovat nádraží, lavičky ve městě, vykazovat z nich lidi, kteří NEMAJÍ kam jít? Když jsem v roce 2008 slyšel, že nádraží začínají hlídat strážníci před lidmi bez domova, nechtěl jsem tomu věřit. Tato skutečnost mne dost šokovala. Demokracie pojata jako možnost zisku - tak nějak mne to připadalo. Potom tu byly další zákony - zákaz konzumovat alkohol na veřejném prostranství - tak se stalo, že policie kontrolovala opětovně bezdomovce na ulici. Nejeden obdržel pokutu, kterou nezaplatil. Zákon platil ovšem i pro další občany, takže pivo na zastávce se stalo přestupkem... Abych se vrátil k mé cestě tramvají. Řidič svou práci udělal dobře. Sám bych to lépe nedovedl - byl slušný, stručný. I muž bez domova vyšel bez námitek ven. A má 10 minutová jízdenka skoro nevzala za své. ... Jo předpis je předpis. Podobnou situaci pravidelně zažíval jeden můj známý v Praze. Je řidičem městské dopravy. Ve svém předdůchodovém věku si uvědomoval, že zdraví a dlouhý život je dar. Podporoval ho u sebe, tak i u druhých lidí. Nařízeno měl nevozit bezdomovce, ale jak může šofér bezpečně řídit dopravní prostředek, když má zároveň přikázáno zodpovídat za sociokulurní dění v tramvaji? Proto pozornost směrem k bezdomovcům omezil na minimum. Možná by se šlo vrátit do dob prvorepublikových, a dát šoférům průvodčí. K tomu i toto: Dnešní lidé bezdomova jsou někdy opilí, často zanedbaní. Ale stejně i tak dezorientovaní a někdy psychicky nemocní. Laikovi není možné posoudit, koho potká. Tím spíše, když dotyčnému nevidí do tváře. Tak nějak škatulkujeme lidi na "přestupníky" nebo řádné občany. Ale ti bezdomova nejsou přestupníci. Lépe se vidím ve škatulkování na chytráky, nebo duchem chudé. Ať jde o bohaté, nebo bedomovce. Mezi nimi jsou třeba i dezorientovaní, kteří neví kudy kam. Tím, že o lidech rozhodujeme, kdo jsou, bereme na sebe zodpovědnost. Zodpovědnost za naše svědomí..
reagovat